„MALÝ A VELKÝ VRAH jsou důkazem, že protivy se opravdu přitahují, a že policie se může octnout ve svízelné situaci, když hledá pachatele podle jeho tváře.“ Ve svém krámku je objeven zavražděný zlatník, a rada Vacátko moudře soudí, že je to „případ, kterej se moc špatně dělá, protože je málo podezřelejch okolností, o něž by se člověk mohl opřít.“ Pánové z mordparty ale mají kliku, protože nedaleko je soudní budova, a v mladý soudní auskultant, který se občas trochu poflakuje, trochu lelkuje a trochu čučí z okna, takže viděl, kterak z krámku vybíhají dva muži: malý a velký – ale ten malý je hodně malý, a ten velký zas hodně velký. Pak už se policii přihlásí i taxikář, který takové dva vezl do Berouna. Inspektorům Brůžkovi a Mrázkovi je okamžitě jasné, kdo ti dva byli: Valínek a Božek, pro svůj asiatský kukuč řečený Čum-sem. Zbývá ovšem nelehký úkol je dopadnout a usvědčit. Jenže radu Vacátkovi to pálí, detektivové akční, a navzdory tomu, že se do případu maličko zamotá filipínský daviscupový tým, jsou pachatelé zatčeni – pouhých jedenáct hodin od ohlášení vraždy.