Dvanáct křesel

Práce šlechtí člověka. Zejména pak práce holičská. Není proto divu, že pan Ferdinand Šuplátko, takto žižkovský domorodec, ztrávil většinu svého života mezi mýdlem, štětkou, břitvami a uprostřed hovorů s namydlenými tvářemi. A byl by zcela jistě zemřel klidně s břitvou v ruce, nebýt onoho dne, kdy na jeho dveře zaklepal advokátní koncipient se zprávou, že on, nic netušící pan F. Šuplátko, jest univerzálním dědicem své tety, která v minulých dnech zemřel a ve Varšavě…